Pět legend Vladimíra Votápka

Vladimír Votápek (*1960) požádal o členství v KSČ v roce 1978, rok po Chartě 77. Členem se stal o 2 roky později. Je absolventem Elektrotechnické fakulty ČVUT, absolvoval stáže na elitní Lomonosovově univerzitě v Moskvě (MGU), cituji: „konkrétně jeden semestr v r. 1988 a jeden měsíc v rámci zahájení aspirantury v oboru sociologie/demografie v r. 1989” (forum.pirati.cz). Členem KSČ byl ještě 2 roky po Sametové revoluci. Jiří Dolejš (dříve KSČM) k tomu říká: „Poznal jsem ho po roce 1989. Na ÚV chodil v podstatě rozdávat rozumy. Nebyl v nějaké placené funkci. Působil jako asistent, lobbista nebo něco takového.”

V letech 1992–2000 působil v české zahraniční službě, naposledy jako generální konzul České republiky v Petrohradu. Za nevyjasněných okolností po roce 2000 mu je odebrána bezpečnostní prověrka. V té době se dělají kontroly bezpečnostních prověrek, jelikož je dostali před rokem 2000 i lidé, kteří ji dostat neměli, zda je to tento případ, nevíme… V květnu 2000 vydala Petruška Šustrová v Lidových novinách článek „Vystudovali v Moskvě? Vždyť to nevadí…“ s dodatkem, že „i deset let po pádu komunistickémo režimu pracují v českých diplomatických službách „staré struktury“.“

Následně působí v soukromém sektoru, mj. v letech 2003–2006 jako výkonný ředitel České společnosti pro jakost. Cituji: „Ke dni 3. 3. 2003 nastupuje do funkce výkonného ředitele ČSJ Ing. Vladimír Votápek mladší.” Spoluzakladatelem ČSJ a první předseda byl Ing. Vladimír Votápek starší (*1930), jeho otec.

Legenda první: O vrácení bezpečnostní prověrky

Bezpečnostní prověrky podle „strýčka“ Votápka, cituji: „V roce 2000 jsem o ni přišel a v roce 2010 jsem ji dostal. A nevím, do jaké míry jste obeznámen s mechanismy získávání bezpečnostních prověrek, ale když o ní přijdete a po 10 letech vám ji vrátí, tak z toho prostě vyplývá, že ten důvod, který tam byl předtím je irelevantní, není a nestalo se vůbec nic.” (viz DVTV 9. 6. 2025)

Náhoda? Až na to, že nic takového neexistuje, prověrka se nevrací, navíc po 10 letech. Chápu to tak, že Votápek v roce 2010 požádal o vydání dokladu o bezpečnostní způsobilosti. Platnost dokladu o bezpečnostní způsobilosti (§ 85 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb.) je 10 let od data vydání. 

Zda si onu prověrku z roku 2010 Votápek prodloužil nevíme, na tyto dotazy nikdy neodpověděl. A veškeré dostupné informace jsou jen jeho tvrzení bez podložených podkladů. Vlastně nevíme, zda v roce 2010 prověrku získal. Mimochodem 23. června 2023 na pirátském fóru tvrdí, že až do roku 2017 měl platnou bezpečnostní prověrku na stupeň tajná. Pokud tedy o prověrku v roce 2010 požádal, ta měla platnost dle zákona 10 let, tak o ni v roce 2017 pravděpodobně znovu přišel, nebo to je jen jeho další „legenda”, kterou v průběhu času mění, jak se mu to hodí…

Ale zpět do roku 2000. Ještě nedávno Votápek Pirátům tvrdil, cituji: „V létě 99 mi bylo oznámeno, že jsem ztratil prověrku. […] Někdy v roce 2010 mi prověrku vrátili. Nevím, proč jsme v roce 2000 přišel o prověrku a v roce 2010 mi ji vrátili” (forum.pirati.cz).

Každopádně dne 10. října 2000 Národní bezpečnostní úřad zamítl jeho stížnost „na nevydání osvědčení po provedení bezpečnostní prověrky IV. stupně.” Proti tomu se Votápek bránil u Vrchního soudu v Praze (sp. zn. 5 A 171/2000) a 7. ledna 2002 zastavil řízení, jímž bylo zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu. To bylo pak předmětem ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. III. ÚS 113/02, ve kterém se Votápek domáhal zrušení označeného usnesení Vrchního soudu v Praze. Ústavní soud tuto stížnost 14. listopadu 2002 odmítl.

Legenda druhá: O diplomatovi

V Právu 26. 7. 2000 či v Dobrém ránu 20. 7. 2000 vystupoval ještě jako konzul. Tedy předpokládám, že ještě bezpečnostní prověrku jako úředník měl. Zde je nutné zdůraznit, že konzul je úřednická role, nikoliv diplomatická. Jako konzul řešil v Petrohradě především víza. 

V Dobrém ránu 20. 7. 2000 dostal mj. tuto otázku: „Jaké jsou vůbec vaše povinnosti, tedy povinnosti generálního konzula?” A odpověděl, cituji: „Obhajovat zájmy České republiky a pomáhat našim občanům v nouzi především. No a nyní, když jsme zavedli krátkodobá turistická víza, tak vydávat víza občanům Ruské federace, aby mohli, pokud možno bez překážek navštěvovat Českou republiku.” 

Votápek však v rozhovoru pro DVTV tvrdí, že „… především od roku 2000, kdy jsem odešel tedy z diplomatické služby, protože to, co jsem dělal předtím, to jsem byl diplomat…”

Takže můžeme jen pro upřesnění ještě citovat Wiki: „Konzul je podle mezinárodního práva úředník, který zastupuje svou zem (vysílající stát) v jiné zemi (přijímající stát) v oblasti obchodu, hospodářství, vědecké spolupráce a dopravy a mimo to je pověřen vízovými, pasovými a přistěhovaleckými záležitostmi; na politickém poli nemá konzul žádnou pravomoc, není diplomatem.”

Tedy zde máme „legendu” o „vrácení prověrky”, „legendu” o „diplomatovi”… Co dále?

Legenda třetí: O tzv. „ruském dluhu”

Kromě osobního vyjádření neexistují jednoznačné veřejně dostupné primární zdroje, jako jsou oficiální dokumenty, diplomatické zprávy nebo svědectví tehdejších kolegů, které by jeho tvrzení přímo potvrzovaly. A stejné je to i s touto „legendou”, první mediální stopa je teprve z 19. února 2025 (na stream.cz, kde o tématu Votápek hovoří) a pak následně se to opakuje v jeho tvrzeních Pirátům a v jeho pirátském medailonku

„Ruský dluh” byl velkým a obsáhlým tématem třeba 2.června 2021 v Hospodářských novinách a na Aktuálně, 25. května  2021 v Respektu, 26. května 2021 na Seznam zprávách a jinde. Votápek tam nikde nefiguruje. Náhoda?

Legenda čtvrtá: O členství a úspěchu v primárkách u Pirátů

Votápek si vytváří i další „legendu” – o svém členství a úspěchu v primárkách u Pirátů, podobně jako u svého členství v KSČ, kdy si nepamatuje přesně, kdy v KSČ skončil, nyní si nepamatuje, kdy se stal členem Pirátů.

V DVTV zaznělo, cituji: „Přibližně před pěti lety jsem vstoupil k Pirátům a během mého projednávání jako u každého piráta bylo tzv. grilování a tam jsme to projednávali, takže Piráti to věděli a také ti lidé, kteří mě znají z Karlovarského kraje, ti s tím nemají vůbec žádný problém. Já jsem v primárkách dostal, tuším, 94 nebo 95 % hlasů, když se hlasovalo o lídrovi.“ 

Votápek se na pirátském fóru registroval 17. ledna 2021, první příspěvek na fóru je první z 29. dubna 2021, 28. listopadu 2021 se představuje jako „diplomat”, v žádosti o členství ze dne 5. ledna 2022 nezmiňuje své členství v KSČ, v přihlášce členství uvádí, ale jen do roku 1990. Členství v KSČ na fóru zmiňuje až 25. června 2023 a to na přímý dotaz.  

Členem Pirátů se stal 17. ledna 2022 v Karlovarském kraji. Votápek bydlí ovšem v domě po svých prarodičích z matčiny strany v Praze 3, dlouhodobě. V Praze 3 je aktuálně i členem místního sdružení Pirátů, o členství v místě svého bydliště požádal 6. ledna 2023. 

Jako svůj volební obvod si však v lednu 2025 vybral Karlovarský kraj, jelikož tam vycítil svou šanci kariérního politického růstu… V Karlovarském kraji pro něho v primárních volbách hlasovalo 18 lidí z 19 hlasujících, tehdy měl ale kraj 35 členů. Chápu, že nehlasující je dobré zamlčet, v procentech to pak vypadá lépe. 

Shrnuto, Votápek nemá podporu 95 % členů v Karlovarském kraji, grilování nebylo vůbec složité, mezi žádostí o členství a přijetím uběhlo 12 dní… Hlasovalo pro něho 18 lidí z 35 členů. Tedy 51 % členů z Karlovarského kraje.

Legenda pátá: O rodičích vyhozených z KSČ

Votápek v DVTV také řekl, cituji: „Já jsem měl, kdo koho by mě poradil, zeptal jsem se svých rodičů, kteří mimochodem byli vyloučení z KSČ, ale jejich kariéry to poznamenalo tak brutálním způsobem, že mně řekli, no, Vladimíre, jestli chceš dělat nějakou dobrou práci, jestli chceš být užitečný nějakým způsobem, tak nemůžeš stát prostě na okraji.”

Chápu, že nikdo nemůže za to, co dělali příbuzní. Ale nelze tvrdit, že rodiče, cituji z rozhovoru pro DVTV: „byli vyloučení z KSČ, ale jejich kariéry to poznamenalo tak brutálním způsobem”. Není to pravda, matka byla aktivní členkou strany, otec byl sice vyloučen, čehož litoval, ale následně se stal aktivním agentem STB.

Ing. Vladimír Votápek starší (*1. 7. 1930) byl politicky činný od svých 16 let… Od 50. let do roku 1971 pracoval jako podplukovník v armádě. Z KSČ byl vyloučen v roce 1970 pro své postoje v letech 1968–1969. Se svou manželkou (právnička, členka KSČ, která zůstalo členkou strany) měl 3 děti, nejmladší byl Vladimír Votápek (*31. 1. 1960). Svého vyloučení ze strany údajně litoval, cituji ze svazku STB:

„… pochází z komunistické rodiny. Otec i matka jsou členy KSČ od r. 1945 a po celou dobu byli aktivně politicky činní. Protože byl i takto vychován pracoval ve straně vždy z přesvědčení a i dnes, když byl ze strany vyloučen se jeho přesvědčení nezměnilo i když se s tím dlouho nemohl vyrovnat a dlouhou dobu se bál říct rodičům, že byl ze strany KSČ vyloučen.” (TS 789836 MV)

Vladimír Votápek st. byl kandidátem tajné spolupráce (KTS) a od 21. 6. 1976 agentem STB s krycím jménem „Cestář” (XI. správa FMV IV. Odbor 1. oddělení). S STB spolupracoval dobrovolně, cituji ze svazku STB (18. 6. 1985):

„CESTÁŘ je dlouholetým spolupracovníkem orgánů MV. Požadované úkoly plní dobře a ochotně.” (TS 789836 MV)

Jeho svazek byl uložen do archivu 12. 12. 1987 (TS 789836 MV). Byl nasazen mj. na Martu Slánskou (dceru popraveného komunisty Rudolfa Slánského) a emigranta Přemysla Kociána (KR-844231 MV).

Výše zmíněné informace jsou jen dokreslení zázemí, které utvářelo podhoubí, proč mj. někdo požádá v 18 letech, rok po Chartě 77, o členství v KSČ. 

Chápu, že člověk mění názory. Cituji samotného Votápka: „Moje členství v KSČ byla chyba, morální i intelektuální. S tou chybou žiju už 30 let, musel jsem se s tím nějak vyrovnat. ”


Přeji Vladimírovi Votápkovi vyrovnání se s minulostí, ale nechci, aby se stal tento člověk poslancem České republiky. Navíc za Piráty, za stranu, kterou jsem v roce 2009 pomáhal zakládat. 

Jeho kandidatura byla pro mě tou poslední třešničkou, jelikož nechci platit členský příspěvek straně podporující bývalého kariérního komunistu jako lídra do Poslanecké sněmovny České republiky. Proto jsem v květnu 2025 pozastavil své členství v Pirátech a spoluvydal výzmu za odvolání Votápka z kandidátky Pirátů – jsmepirati.cz.