Praha má nový Standard pro stromořadí, který definuje, jak se starat o stromy v pražských ulicích. Popisuje správné způsoby jejich výsadby i jejich konkrétního umístění. Na počátku byla kauza kácení stromořadí v Lužické ulici.
Stromořadí zde vytváří jedinečnost místa, genius loci a zároveň je tolik vyhledávaným a ceněným prvkem v zastavěném městském prostředí. Jedná se zejména o vzrostlé břestovce západní (Celtis occidentalis), které jsou nádherně klenuté, někdy i vzájemně propojené a celá alej díky těmto vzrostlým stromům poskytuje stín a příjemnou přírodní klenbu přes celou ulici.
V květnu 2019 dostala Komise životního prostředí Rady městské části Prahy 2 k projednání podklady o kácení 22 stromů v Lužické ulici, které měly být nebezpečné svému okolí. Přitom o rok dříve byl v této komisi předložen materiál, kde se psalo, že „zdravotní stav předmětných dřevin je velmi dobrý, dřeviny jsou vitální a mají na daném stanovišti ještě vysokou perspektivu do budoucna…“. Po následném podrobnějším zkoumání jsme zjistili, že jde pouze o první etapu a ve výsledku má být pokáceno celé unikátní uliční stromořadí, všech 83 stromů. Na tomto řešení se společnost TSK (Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.) dohodla se zástupci vedení Prahy 2.
V polovině června 2019 zveřejnil Jaroslav Němec (Piráti) první informaci o hrozícím kácení 22 stromů v Lužické ulici a následně založil skupinu Zachováme stromořadí v Lužické ulici (www.facebook.com/groups/stromy.luzicka/). Následovalo velké vzepětí zájmu veřejnosti a médií. Hlavní město Praha nechalo vyhotovit oponentní posudek na odborné posouzení záměru rekonstrukce uličního stromořadí v ulici Lužická. Zároveň se v ulici zastavily všechny práce, aby nedošlo k nežádoucímu poškození stromů.
V září téhož roku dostal IPR (Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy) za úkol vypracovat koncepční řešení tohoto stromořadí. O měsíc později se v CAMP (Centrum architektury a městského plánování) uskutečnila veřejná sousedská debata. Na základě vyhodnocení stavu stromořadí byly následně provedeny obvodové redukce a redukce větví zasahujících do fasád domů. Jednalo se pouze o nutné bezpečnostní, provozní a zdravotní zásahy. Dále bylo vybráno šest stromů, u kterých se provedlo odfoukání kořenů, tahové zkoušky a odlehčení koruny.
Stromořadí v Lužické ulici se tak stalo experimentem, který pomohl také další zeleni v Praze. Ta na konkrétní kauze vyzkoušela strategii hlavního města v adaptaci na klimatickou změnu.
Standard pro stromořadí ve městě
Potřeba městského standardu pro stromořadí v ulicích vychází z dlouhodobě zhoršujících se podmínek pro stromy, dopadů klimatické změny a s tím související potřeby uzpůsobit péči o stromořadí v ulicích. Městský standard tak představuje souhrn nezbytných zásad pro kvalitní plánování, výsadbu i péči o stromy ve městě.
Rozsáhlý dokument má dvě části. První popisuje potřebu stromořadí pro celoměstské plánování, jejich správu a standardy kvality a péče. V druhé části jsou již konkrétní technické a kvalitativní požadavky, které mají sloužit jako praktická příručka pro městské organizace či správce a projektanty při plánování a zadávání konkrétních stromořadí.
„Městský standard pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí je důležitým prvkem modrozelené infrastruktury. Stromy v pražských ulicích potřebujeme a chceme, protože ochlazují okolí, pohlcují prach, v parném létě poskytují stín a také zlepšují vzhled ulic. Schválené zásady nám pomůžou naplno využít potenciál, který zeleň ve městě má,” říká primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib. Stromy v ulicích jsou dlouhodobě vystaveny velkému stresu z náročných podmínek jako je vysoká teplota, dlouhodobé sucho, špatné půdní a prostorové podmínky, kolize s technickou infrastrukturou a další. Správa a péče o stromořadí je v Praze navíc rozdělena mezi několik subjektů, které mají různé vnitřní standardy. Výsledkem je pak dlouhodobě neudržitelný stav stromů i péče o ně.
V současnosti už nestačí vykopat díru a dát do ní strom, jak se to dělalo dříve. Příručka nám nově říká, jak a kde strom zasadit, aby mohl růst a prospívat. Největším problémem pro městské stromy je nedostatek vody a nevhodné podmínky pro kořeny. Proto společně se Standardem pro stromořadí vznikl i Standard pro hospodaření s dešťovou vodou. Oba dokumenty na sebe navazují a společně mají přispět k tomu, že stromy budou lépe zavlažovány a celkově budou lépe prosperovat. Důležitou následnou aktivitou je zavádění standardu do praxe napříč městskými organizacemi, aby bylo zajištěno jeho praktické používání při projektování a péči o stromy, a spolupráce s dotčenými městskými částmi.
Text vyšel v Pirátských listech Prahy 2, 1/2022.
You must be logged in to post a comment.