i-doprava.com: Řízená destrukce kulturní památky? Z vyšehradského nádraží před dešti zmizela část střechy. Městská část podala trestní oznámení

Bývalé nádraží Vyšehrad, jedna z nejkrásnějších nádražních budov v Česku, dlouhodobě chátrá. Soukromý majitel se o budovu nestará a za odkup požaduje nepřiměřenou cenu. Stav secesní památky se rychle zhoršuje, do budovy zatéká a začíná se propadat střecha. Odpadávající kusy omítky ohrožují chodce.

Pozornost na sebe ve středu po čase opět připoutala budova vyšehradského nádraží, když při silných deštích začalo do objektu ve velkém zatékat. Upozornil na to zastupitel Prahy 2 Jaroslav Němec (Piráti).  „Budova nádraží Vyšehrad je zanedbaná dlouhodobě, ale minimálně do jara letošního roku byla zajištěna proti vniknutí cizích osob a střecha zajištěna tak, aby do objektu nezatékalo. To se v posledních měsících změnilo,“ vysvětluje situaci. 

Ve čtvrtek v odpoledních hodinách se z bočního křídla budovy uvolnil vlivem silného promáčení kus římsy. Ten se zřítil přímo na chodník, nikoho naštěstí nezranil. Po tomto zjištění vyrazily na místo zástupci Městské části Praha 2, na jejímž území se památkově chráněný objekt nachází. 

„Už toho máme opravdu dost! Stav tohoto památkově chráněného objektu je alarmující a přístup vlastníka slušně řečeno hanebný. Jednání magistrátu se soukromým vlastníkem se táhnou roky, a také nikam nevedou. Primátor nám 7 měsíců neodpoví na náš úřední dopis. Obrátili jsme se proto na orgány činné v trestním řízení a podali trestní oznámení a věc řešíme po linii státní správy. Jsme připraveni udělat razantní kroky, které povedou k záchraně této památky a jedné z dominant Prahy 2,“ uvedla starostka Jana Černochová (ODS) po zhodnocení situace přímo na místě. 

Na místě byly v pátek nainstalovány bezpečnostní zábrany a posílen dohled městské policie. Městská část také podala trestní oznámení pro obecné ohrožení. K budově byl ještě v pátek povolán statik. Ten stav objektu bývalého nádraží Vyšehrad zhodnotil a konstatoval, že dočasná opatření, ke kterým městská část obratem přistoupila, jsou z hlediska bezpečnosti dostačující.

Řízená destrukce, nebo jen útok vandalů?

Střecha před dvěma lety prošla opravou, do té doby byla velká část budovy kryta pouze plachtou.  Zdálo se tedy, že na nějakou dobu bude památka chráněna. Nyní však velká část plechové střechy chybí.

„Podle všeho již počátkem září byla část střechy rozebraná, nicméně díry ve střeše byly pravděpodobně vytvořené až koncem září. Osobně jsem si všiml rozebírání červených plechů minulý týden, kdy jsem obratem kontaktoval Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP OPP). Mnohé otvory jsou přímo nad nosnou konstrukcí, takže voda zatéká přímo do patek nosné konstrukce, ve kterých je ukotveno trámoví. To považuji za nebezpečné a obávám se, že i za účelové,“ míní Jaroslav Němec, který stav budovy dlouhodobě sleduje.

„Řízená destrukce nádraží Vyšehrad mi připomíná postupy kolem Ostravica-Textillia. Ze střechy úplnou „náhodou“ zmizela část střešní krytiny a úplně „náhodou“ se tak stalo nad nosnou konstrukcí střechy. Uvnitř budovy je spousta vody a stav je kritický. Památkově chráněné budovy mají totiž jeden velký problém, často stojí na lukrativních pozemcích v centrech měst, a tak se bohužel někdy stane, že se „náhodou“ zřítí, protože k základům zcela „náhodně“ natekla voda. Proto je potřeba bezodkladné řešení ze strany Prahy, ať již státní správy v přenesené působnosti nebo samosprávy města a městské části. Již nelze na nic čekat, pokud nechceme dopustit druhý Těšnov,“ komentuje situaci poslanec Lukáš Černohorský (Piráti). 

Majitel dlouhodobě nespolupracuje, na místě je i vyvlastnění

Soukromý majitel vlastní objekt 13 let, hned v prvním roce nechal strhnout památkově chráněnou čekárnu a stav kulturní památky se za tu dobu jen zhoršuje. Odbor památkové péče proto vlastníkovi opakovaně uložil správní trest pokuty za porušování povinností, které mu ukládá zákon o státní památkové péči. Ke snížení historické hodnoty přispěl i sám vlastník, když nechal nelegálně strhnout hrázděnou čekárnu, která stála na ostrovním nástupišti.

Pokutu dostal majitel i v dubnu 2019, když neumožnil kontrolu památky stanovenou kontrolním řádem. Proti tomuto rozhodnutí vlastník podal odvolání a MHMP OPP postoupil spisový materiál Ministerstvu kultury k provedení odvolacího řízení. Rozhodnutí byla následně Ministerstvem kultury potvrzena. Vlastník podal správní žalobu a věc tedy nyní řeší soud.

UNESCO v minulém roce při kontrole několika památek v tuzemsku doporučila nádraží Vyšehrad vyvlastnit. K této myšlence se v minulosti kladně vyjádřil také primátor Zdeněk Hřib (Piráti) nebo náměstek primátora Petr Hlaváček (za TOP 09).

„Osobně vyvlastnění dle zákona o státní památkové péči dlouhodobě prosazuji. Bohužel zejména ze strany TOP 09 Prahy 2 je k tomuto institutu řekněme odměřený názor. Nicméně samotné vyvlastnění je věcí státu a státní správy v přenesené působnosti. Role města v tomto případě je pouze v rovině podnětu a politického tlaku,“ vyjadřuje se Jaroslav Němec.

Snahy o záchranu trvají již dvě desetiletí, cestující se sem ale vracet nebudou

O záchraně významné secesní památky se mluví už 20 let. Snah o záchranu stavby byla celá řada, ze soukromého i veřejného sektoru, většinu z nich ale zmařil přístup zahraničního majitele, společnosti RailCity Vyšehrad. Vlastník odmítl i nabídku hlavního města Prahy na výkup budovy za 67 milionů, požaduje jich 130. 

Objekt se dlouhodobě do svého majetku snaží dostat Městská část Praha 2. Uvažuje se například o vytvoření výstavní prostory pro Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Nádraží patří mezi sedm míst, o kterých nyní město pro umístění cyklu uvažuje. Podle místostarosty Prahy 2 Václava Vondráška však nemá městská část možnosti sama bez pomoci magistrátu stavbu zakoupit ani ji připravit pro případné umístění epopeje.  

Obnovení původní funkce není možné, protože současné normy neumožňují umístit nádraží v zatáčce. Město místo toho plánuje vlakovou zastávku o pár set metrů dál, na Výtoni.

Vyšehradské nádraží v datech

  • 1904-1905 postavena secesní budova nádraží v místě původní budovy z roku 1891; třípatrový objekt podle návrhu architekta Antonína Balšánka vyrovnává výškový rozdíl v úrovni ulice a zvýšeného kolejiště; ostrovní nástupiště je jako první v Praze spojeno s hlavní budovou podchodem 
  • 1960 přestávají na nádraží stavět vlaky; nádraží změněno na výhybnu
  • 2000 chátrající objekt nádraží (včetně stavědla a hrázděné čekárny); vyhlášen za kulturní památku
  • 2007 vyšehradské nádraží kupuje firma Tip Estate, později přejmenovaná na Rail City Vyšehrad
  • 2008 vlastník nelegálně srovnává se zemí památkově chráněnou hrázděnou čekárnu a kácí vzrostlé lípy a topoly, památkový odbor Magistrátu hl. m. Prahy jí uděluje pokutu v nejvyšší možné výši 100 000 Kč
  • 2009 Praha 2 odmítá plány na dostavbu budov kolem památkově chráněného nádraží; budova nádraží by dle studie architekta Martina Kotíka ztratila svůj solitérní charakter
  • 2010 provedeny provizorní opravy zastřešení; projednáván záměr stavebního projektu
  • 2014 provedena rekonstrukce zabezpečovacího zařízení, nyní ovládáno dálkově z dopravní kanceláře ŽST Praha-Smíchov; objekt zůstává bez využití
  • 2015 vydáno stavební povolení na rekonstrukci a také dostavbu dvou okolních budov; dhadované náklady odhadovány kolem 250 milionů korun; k rekonstrukci ani dostavbě však nedochází; národní památkový ústav zařadil objekt bývalého nádraží mezi ohrožené nemovité památky
  • 2017 zahájeny stavební práce na výpravní budově dle platného stavebního povolení; po krátkém časovém úseku práce ukončeny a dále již nepokračují
  • 2018 nová pražská koalice slibuje odkup nádraží
  • 2019 objekt nabízen k prodeji za 117 milionů korun; Praha se za stávajících podmínek nechystá budovu kupovat, cena je příliš vysoká; UNESCO navrhuje budovu vyvlastnit

Zdroj: https://i-doprava.com/2020/10/19/rizena-destrukce-kulturni-pamatky-z-vysehradskeho-nadrazi-pred-desti-zmizela-cast-strechy-mestska-cast-podala-trestni-oznameni/