Dnes je první máj – Svátek práce

Dnes je první máj – Svátek práce. A také „první máj – večerní máj – byl lásky čas.“ V dnešní den bychom se měli zamyslet, v souvislosti se současným nouzovým stavem a skutečností, že máme jedinečnou příležitost posunout dějiny práce, a tímto dnešní svátek, o další kus dopředu.

Mnozí lidé zjistili, že lze pracovat i jiným zbůsobem, které nám umožňuji technologie 21. století. Než se ponoříme do romantizujícího „pozdního večera“, vzpomeňme krátce na historii dnešního svátku.

Svátek práce se slaví jako vzpomínka na Stávku amerických dělníků v Chicagu 1. května 1886, která byla tvrdě potlačená policií. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

V květnu roku 1894 odmítli horníci na jámách Hermenegild a Vilém na Zárubku v Polské (dnes Slezské) Ostravě nastoupit práci poté, co jim byla před i po svátku Nanebevstoupení Páně odmítnuta zkrácená osmihodinová směna, přestože na to měli podle dohody s vedením Severní dráhy Ferdinandovy nárok. O pár dní později, 9. května 1894 stávkovalo přibližně 10 tisíc horníků z většiny dolů ostravské části revíru.

Četnický zásah. Obrázek ze střetu četnictva a horníků před Dolem Trojice ve Slezské Ostravě, jak ho viděl kreslíř Nových ilustrovaných listů.
Četnický zásah. Obrázek ze střetu četnictva a horníků před Dolem Trojice ve Slezské Ostravě,
jak ho viděl kreslíř Nových ilustrovaných listů.

Požadovali zavedení osmihodinové pracovní doby, nedělního klidu, zvýšení mezd o 25 % a odstranění hrubého a urážlivého zacházení ze strany dozorců. Ten den došlo ke střetu horníků u jámy Trojice v Polské (dnes Slezské) Ostravě s přivolaným četnictvem, které zasřelilo 12 stávkujicích horníků.

Blažej Heiser, Otto Cienciala: Památník obětem stávky na Dole Trojice 1894, Slezká Ostrava, foto: Roman Polášek, 2019

Osmihodinovou pracovní dobu prosazoval např. Petr Cingr, poslanec Říšské rady za Českou sociálně demokratickou stranu (ve funkci 1897–1918 za obvod Slezsko 06).

Československo uzákonilo osmihodinové pracovní podmínky zákonem číslo 91 dne 19. prosince 1918. Tento zákon byl platný až do r. 1965. Následoval zákoník práce z roku 1965, platný do konce roku 2006…

Myslím si, že svátky jsou i od toho vzpomenout si, že některé věci, které dnes považujeme za samozřejmost, stály v minulosti mnoho politického úsílí a v tomto případě i mnoho životů.

Letos prožíváme již zmíněný nouzový stav, lidé žačali hromadně pracova z domu. Je nutné začít výrazně diskutovat o pracovní době ve 21. století. Je čas změny. Přijde mi, že upínat se u všech profesí na osmihodinovou dobu, ať již pevnou nebo klouzavou – pružnou je nyní již přežitek. Jistě budou stále profese, kde pevná pracovní doba být musí, otázkou je, zda nemá být třeba kratší.

A pak tu máme krásné romantické: „Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj…“ v básni Karla Hynka Máchy. Ale jak psal básník, „večerní máj“


Poznámka pod čarou

K textu pro můj profil na facebooku mě „inspirovala“ kolegyně ze zastupitelstva Prahy 2, neuvolněná místostarostka Alexandra Udženija (ODS), která dnes mj. napsala „A na svátek práce se vykašlete. Práce se slaví tím, že jí děláte pořádně. Ne máváním rudým hadrem.